První měsíce života mláděte jsou jedinečným obdobím růstu a rozvoje, které spolurozhoduje o jeho budoucím zdravotním stavu. Nemalou roli v tomto období hraje i vývoj střevní mikrobioty.

Střevní mikrobiota (někdy také označována jako střevní mikrobiom) je bohatá sbírka bakterií, virů, plísní, prvoků i dalších mikroorganismů, které žijí ve střevě zvířeteve vzájemné symbióze. Trávicí trakt živočicha umožňuje těmto mikroorganismům vlastní existenci, na oplátku tyto mikroorganismy zase pomáhají organismu zvířete trávit těžko stravitelnou vlákninu, udržovat optimální pH střevního obsahu, stimulovat střevní imunitní systém a také vyrábět speciální látky s protizánětlivými účinky, které se podílí na „opravě“ střevní sliznice při zánětu. Tyto mikroorganismy jsou označovány jako prospěšné bakterie nebo také probiotika. Látky, které vyrábí, se označují jako postbiotika.

Žádné mládě, tedy ani štěně nebo kotě, se nerodí s fungující střevní mikrobiotou. Chybí mu „prospěšné bakterie“, nejsou tedy produkována ani postbiotika. V prvních dnech života získává mládě obranné látky z mateřského mléka. Ty ale postupně v mléce ubývají a mladý jedinec si začíná budovat svůj vlastní střevní obranný mechanismus. Obecně se tomuto procesu říká kolonizace střeva. Vývoj může trvat i několik měsíců. Štěně tak například posiluje svůj střevní imunitní systém olizováním nebo požíráním všeho možného i nemožného. Proto bere do tlamičky kromě stravy i klacíky, kamínky, trávu či hlínu. A nejen to. Občas zkusí i pro nás chovatele něco naprosto odpuzujícího - hovínka cizích zvířat.
 

Požírání exkrementů je velmi často diskutované téma. Proč to psi dělají?

Setkáte se s názory, že je to z důvodu špatné stravy, chybějících vitamínů, nedostatku trávicích enzymů nebo že se jedná o poruchu chování. Všechny tyto důvody mohou mít právě původ v nedostatečně vyvinuté střevní mikrobiotě. S trochou nadsázky je možné říci, „co tě nezabije, to tě posílí“.

A jak ovlivňuje střevní mikrobiota zdraví zvířete?

Možná více, než si myslíte. Poslední vědecké výzkumy prokázaly, že působení střevní mikrobioty má podstatný vliv na zdraví jedince po celý jeho život. Dokáže ovlivňovat kvalitu imunitního systému střeva tím, že ho „učí“ rozlišovat bezpečné látky od nebezpečných. Při fermentaci (zpracování) cukrů zase vyrábí důležité látky tzv. mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) - acetát, propinát a butyrát. A právě tyto látky jsou již výše zmiňovaná postbiotika.

Nejvíce studovanou substancí z této skupiny je butyrát. Vědecké výzkumy naznačují, že dokáže tlumit zánětlivá onemocnění střeva při dysbióze, je také schopen zvyšovat produkci antimikrobiálních látek a snižuje střevní pH, které pak brání usídlení patogenních bakterií ve střevě. Díky pozitivnímu vlivu butyrátu na záněty střev je možné postbiotika považovat také za důležitou prevenci před ulcerózní kolitidou, IBD (Inflamatory Bowel Disease), u lidí je butyrát považován i jako prevence rakoviny.

Zdravé střevo = šťastné zvíře. Opravdu to tak je? 

Ač to zní neuvěřitelně, další oblastí zdraví, kterou dokáže mikrobiota ovlivnit, je mozek a s ním spojená psychika. Střevní bakterie jsou schopné produkovat různé neurotransmitery - například serotonin nebo neurotransmiter GABA. Neurotrasmiter GABA je spojován se zklidňujícími účinky na psychiku, serotonin je známý jako „hormon štěstí“. Důkazy o vlivu střevní mikrobioty na psychický stav u lidí již existují, není tedy důvod pochybovat, že u zvířat je princip obdobný. Teorie naznačuje, že nedokonalá střevní mikrobiota způsobuje nedostatek neurotransmiterů, což má za následek negativní vliv na psychiku.

Základ všeho...

Závěrem je třeba poznamenat, že zdraví mláďat začíná ve střevech. Střevní mikrobiota je důležitou součástí jejich života, významně ovlivňuje zdraví a napomáhá jim v boji proti nemocem. Způsob, jak ovlivnit rychlý rozvoj střevní mikrobioty u mláďat, je kvalitní krmení s dostatečným obsahem vlákniny, přidávání kvalitních produktů obsahující probiotika i postbiotika a vyhýbání se stresovým situacím. Těmi mohou být nedostatek vody, nadměrné pohybové aktivity během vysokých venkovních teplot nebo podchlazení v zimním období.

Zároveň je důležité, aby mládě nebylo vystaveno zbytečnému používání antibiotik. Není nutné při každém průjmu ihned nasazovat antibiotika, a tím zničit prospěšné bakterie ve střevě. Pokud se u mláděte vyskytne průjem, ale jinak se chová „normálně“, tzn. žere, pije, hraje si, je dobré co nejdříve zahájit ozdravnou kůru a podpořit působení mikrobioty. První volbou bývají produkty s obsahem probiotik a prebiotik. Na trhu jsou nyní již nabízena i postbiotika. A právě poslední jmenované „biotikum“ hraje velmi důležitou roli v ochraně střev. Na rozdíl od probiotik, které začnou produkovat postbiotické metabolity za 1 – 3 dny, jsou postbiotika rychle působící antimikrobiální látkou, která okamžitě aktivizuje střevní mikrobiotu.

Zdroje:

1. Dennis Jewell, Matthew Jackson, Jean Hall, Dayakar Badri: Feeding Microbiome-Targeting Ingredients Increases Fecal Butyrate, Plant-Origin Antioxidants, and Anti-Inflammatory Compounds in Dogs . https://academic.oup.com/cdn/article/4/Supplement_2/689/5845480,

2. Rachel Pilla 1, Jan S Suchodolski 1The Role of the Canine Gut Microbiome and Metabolome in Health and Gastrointestinal Disease https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31993446/

3. Jan Suchodolski, DrMedVet, PhD, AGAF, DACVM, Probiotics, Prebiotics, Synbiotics, and Intestinal Health of Dogs and Cats https://todaysveterinarypractice.com/nutrition/probiotics-prebiotics-synbiotics-dogs-cats/

4. Blake C. Guard,#1 Hanna Mila,#2 Jörg M. Steiner,1 Claire Mariani,3 Jan S. Suchodolski,1 and Sylvie Chastant-Maillard2,Characterization of the fecal microbiome during neonatal and early pediatric development in puppies, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5407640/

5. Petr Ryšávka, Martina Kohutková Lánová Pharmaceutical Biotechnology, s. r. o., Praha, Butyrát https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2018/02/07.pdf -