Prebiotika, probiotika a postbiotika

Zmatení pojmů je věc zlá, a když jde o zdraví vašeho domácího miláčka, je dobré se orientovat. V tomto článku si přiblížíme rozdíly mezi třemi druhy -biotik, jak vznikají a k čemu jsou dobrá.

Velmi jednoduše vám rozdíly mezi jednotlivými skupinami vysvětlí infografika.

Prebiotika - krmení pro mikroby

Co mikrobům dáte, to spotřebují. Prospěšné látky, označované jako postbiotika, produkují bakterie zejména v případě, že jim poskytnete dostatek sacharidů, a to ideálně ve formě vlákniny. Pokud je tato vláknina navíc dostatečně bohatá na chemické sloučeniny obsažené v rostlinách - tzv. polyfenolické látky, tím lépe. Převaha bílkovin ve stravě naopak může v některých případech podporovat růst nežádoucích bakterií. A ty produkují nežádoucí látky, například plyny, toxiny aj. Každý živočišný druh má ale na složení potravy, a tedy i prebiotik, rozdílné požadavky, odpovídající jejich trávicímu traktu. Vliv složení a kvality potravy na zdraví každého jedince je tedy zásadní, a neplatí to zdaleka jen pro člověka.

Probiotika - živé mikroorganismy

Převahu mezi mikroby ve střevě mají bakterie. Ty spotřebovávají dodaná prebiotika v procesu, který se odborně nazývá fermentace. My tomu doma říkáme kvašení. Výstupy tohoto procesu zná každý, kdo rád kyselé okurky, kysané zelí nebo jogurty či acidofilní mléko. 

Nejzajímavější skupinou živých mikroorganismů jsou pro nás běžné bakterie mléčného kvašení. Ty jsou schopny velmi rychle a efektivně spotřebovávat dodané živiny, a přispívají nám už jen tím, že se ve střevě množí. Vytlačují totiž nežádoucí a potenciálně nebezpečné druhy mikrobů prostě a jednoduše tak, že jim spotřebují živiny a obsadí střevo. Jedná se o první způsob, jakým prospěšné mikroorganismy fungují, a označuje se jako tzv. kompetitivní inhibice. Tím druhým způsobem je produkce postbiotik.

Postbiotika - produkty bakterií

Zlatý grál všeho bakteriálního snažení představují pro hostitele postbiotika. Stejně jako jiné živé organismy, také bakterie nejenže různé druhy látek přijímá, ale také produkuje. Tyto produkty prospěšných mikroorganismů se označují souhrnně jako postbiotika. A právě to jsou látky, které ve výsledku prospívají tělu, v němž mikroby žijí. Najdete je ve všech kvašených produktech, v různé kvalitě, množství i poměru. 

Mikroorganismy často produkují nebo získávají z potravy látky, které by jinak hostitel nebyl schopen získat. Zpravidla to dělají tak, že spotřebují látky složité a přemění je na jednodušší a tzv. biologicky aktivní, tedy využitelné pro tělo hostitele. 

A co s tím? 

Každý živočišný druh má trávicí trakt uzpůsobený pro něj typickému složení potravy tak, aby byl jeho střevní mikrobiom stabilní a odolný. Zdravý jedinec si v případě rychlého jednorázového výkyvu v rovnováze mikrobioty (tzv. dysbiózy) dokáže poradit sám během několika dní. Oslabení organismu, nemoc nebo léčba antibiotiky však mohou ve střevě způsobit dlouhodobou nerovnováhu. 

V případě dlouhodobějšího rázu střevní nerovnováhy, nebo pokud chceme stabilizaci osídlení střeva urychlit, je účelné podpořit léčbu pacienta doplněním pre-, pro- nebo postbiotik, případně jejich kombinací. 

Zdroje:

Hollman P. et Katan M.B. Absorption, metabolism and health effects of dietary flavonoids in man. Biomedicine and Pharmacotherapy 1997;51:305-310

Lee H.C., Jenner A.M., Low C.S. et al. Effect of tea phenolics and their aromatic fecal bacterial metabolites on intestinal microbiota. Res Microbiol 2006;157:876-884

Wernimont S.M., Radosevich J., Jackson M.I., Ephraim E., Badri D.V., MacLeay J.M., Jewell D.E.,et Suchodolski J. The Effects of Nutrition on the Gastrointestinal Microbiome of Cats and Dogs: Impact on Health and Disease. Frontiers in Microbiology  2020, 11 

Vlková E., Neužil Bunešová V., Killer J. Probiotika, probiotika, postbiotika a jiná -biotika. Výživa a potraviny 2021, 3

Żolkiewicz J., Marzec A., Ruszczynski M. et Feleszko W. Postbiotics—A Step Beyond Pre- and Probiotics. Nutrients 2020, 12(8)