
Články

Průjmy, případně zácpy u zvířat jsou u zvířat poměrně častým problémem. Bývají zpravidla spojeny se změnou rovnováhy ve složení a funkci střevního mikrobiomu. Prospěšné mikroorganismy ztrácejí schopnost množit se a produkovat potřebná postbiotika, a prosperují a množí se nežádoucí druhy. Tento stav nerovnováhy mikrobiálního prostředí ve střevě se označuje jako dysbióza, a může být akutní nebo déletrvající až chronická (více jak měsíc).
Dopady dysbiózy
Vnitřním prostorem střeva procházejí kromě prospěšných látek (kterými mohou být složky potravy, vitamíny, prospěšné bakterie a mnoho jiných) i látky nežádoucí nebo přímo škodlivé (nestrávené složky potravy, patogenní mikroorganismy, toxiny apod.). Střevní stěna si látky vybírá a zajišťuje tzv. selektivní prostupnost. Do těla jsou tak přijímány složky potřebné, ven z těla vyloučeny ty nežádoucí.
Krátký akutní průjem, například poté co váš pes na vycházce požere kadáver (uhynulé zviřátko) či exkrement, je často projevem obranného mechanismu střeva. Laicky lze říci, že střevo se vyčistí, protože tělo chce rychle vyloučit obsah plný toxinů. Střevní rovnováha se jako na houpačce rychle vychýlí, ale také se poměrně rychle vrátí zpět do normálu.
Dlouhodobá nerovnováha střevního mikrobiomu však může mít závažnější dopady, které posléze mají vliv na celkový stav jedince.
Vztah mezi dysbiózou a případným souvisejícím problémem (onemocnění, snížená obranyschopnost, únava, dehydratace, …) bývá složitý, a často není zcela zřejmé, co je příčinou a co důsledkem. To znamená, že v některých případech může pomoci k vyléčení pouhé narovnání střevní rovnováhy, v jiných je dysbióza projevem dalšího onemocnění. Podávání doplňků s pro- či postbiotiky pak sice může zvířeti ulevit, k odstranění příčiny však nedojde.
Akutní nebo chronická
U zdravého střeva se rovnováha zpravidla samovolně stabilizuje, pochopitelně v závislosti na příčině. Jednorázová dietní chyba tedy nemusí vést k zásadním a dlouhodobým problémům.
Mnohdy ale majitelé u svých zvířat řeší průjmy chronické, opakované, vznikající i z poměrně mírných nebo neznámých příčin. V takovém případě je rovnováha střevní mikrobioty posunutá nežádoucím směrem, a i menší zásah, například drobná změna v dietě nebo stres, mohou vyvolat průjmy.
Přetrvávající či chronická dysbióza vzniká z různých příčin. Řadí se mezi ně například infekce, zánětlivá onemocnění střeva (IBD), dlouhodobé podávání některých léčiv, nevhodné složení stravy, parazitární onemocnění aj. Déletrvající dysbióza má pochopitelně hlubší dopady na zdraví jedince a může zásadně ovlivňovat celkový stav a schopnost zvířete dostat se tzv. do kondice.
Pokud tedy vaše zvíře trpí opakovanými problémy s trávením (průjmy, zácpy, zvýšená citlivost), je vždy zásadní konzultovat problém s veterinárním lékařem a hledat jeho příčinu. Postbiotika a probiotika pak jistě najdou své uplatnění jako podpora léčby nebo rekonvalescence.
Při déletrvající dysbióze je proto velmi žádoucí konzultovat problém s veterinárním lékařem a celou situaci řešit komplexně.
Literatura:
Benyacoub J., Czarnecki-Maulden G.L., Cavadini C., Sauthier T., Anderson R.E., Schiffrin E.J. et Von Der Weid T. Supplementation of Food with Enterococcus faecium (SF68) Stimulates Immune Functions in Young Dogs. The Journal of Nutrition 2003, 133(4), 1158-1162
Bybee S.N., Scorza A.V. et Lappin M.R. Effect of the probiotic Enterococcus faecium SF68 on presence of diarrhea in cats and dogs housed in an animal shelter. J Vet Intern Med 2011; 25:856-860
Herschel D.A., Argenzio R.A., Southworth M. et al. Absorption of volatile fatty acid, Na, and H2O by the colon of the dog. Am J Vet Res 1981;42:1118-1124.
McManus C.M., Michel K.E., Simon D.M. et al. Effect of short-chain fatty acids on contraction of smooth muscle in the canine colon. Am J Vet Res 2002;63:295-300.
Rondeau M.P., Meltzer K., Michel K.E. et al. Short chain fatty acids stimulate feline colonic smooth muscle contraction. J Feline Med Surg 2003;5:167-173.
Co jsou to POSTbiotika? 
Problém s podporou léčby pomocí podávání probiotických bakterií nastane v případě, kdy musí zvíře jako součást léčby užívat antibiotika. Vliv těchto léčiv na střevní mikrobiom je velmi zásadní, a to míněno zásadně negativní. „AntiBio“ ve slově antibiotika lze totiž překládat jako „proti živému“. Hlavním smyslem podávání antibiotik je tudíž snížení množství patogenních bakterií, současně ale s vymýcením těchto „špatných“ bakterií dochází k redukci počtu bakterií prospěšných.
Jaká je tedy výhoda podpůrného podávání POSTbiotik během antibiotické léčby?
V posledních letech se navíc u zvířat objevují kmeny bakterií, které jsou vůči antibiotické léčbě odolné. Jedním z důvodů je skutečnost, že v minulých letech docházelo při léčení k nadměrnému používání antibiotik, a proto si některé patogenní bakterie vytvořily odolnost vůči antibiotické léčbě.
Na trhu se proto objevují nové produkty, které mají podporovat udržení střevního mikrobiomu zvířete ve zdravých podmínkách, a tím bránit uchycení patogenních organismů. Roste tedy význam prevence před používáním antibiotik.
Prebiotika, probiotika a postbiotika
Zmatení pojmů je věc zlá, a když jde o zdraví vašeho domácího miláčka, je dobré se orientovat. V tomto článku si přiblížíme rozdíly mezi třemi druhy -biotik, jak vznikají a k čemu jsou dobrá.
Velmi jednoduše vám rozdíly mezi jednotlivými skupinami vysvětlí infografika.

Prebiotika - krmení pro mikroby
Co mikrobům dáte, to spotřebují. Prospěšné látky, označované jako postbiotika, produkují bakterie zejména v případě, že jim poskytnete dostatek sacharidů, a to ideálně ve formě vlákniny. Pokud je tato vláknina navíc dostatečně bohatá na chemické sloučeniny obsažené v rostlinách - tzv. polyfenolické látky, tím lépe. Převaha bílkovin ve stravě naopak může v některých případech podporovat růst nežádoucích bakterií. A ty produkují nežádoucí látky, například plyny, toxiny aj. Každý živočišný druh má ale na složení potravy, a tedy i prebiotik, rozdílné požadavky, odpovídající jejich trávicímu traktu. Vliv složení a kvality potravy na zdraví každého jedince je tedy zásadní, a neplatí to zdaleka jen pro člověka.
Probiotika - živé mikroorganismy
Převahu mezi mikroby ve střevě mají bakterie. Ty spotřebovávají dodaná prebiotika v procesu, který se odborně nazývá fermentace. My tomu doma říkáme kvašení. Výstupy tohoto procesu zná každý, kdo rád kyselé okurky, kysané zelí nebo jogurty či acidofilní mléko.
Nejzajímavější skupinou živých mikroorganismů jsou pro nás běžné bakterie mléčného kvašení. Ty jsou schopny velmi rychle a efektivně spotřebovávat dodané živiny, a přispívají nám už jen tím, že se ve střevě množí. Vytlačují totiž nežádoucí a potenciálně nebezpečné druhy mikrobů prostě a jednoduše tak, že jim spotřebují živiny a obsadí střevo. Jedná se o první způsob, jakým prospěšné mikroorganismy fungují, a označuje se jako tzv. kompetitivní inhibice. Tím druhým způsobem je produkce postbiotik.
Postbiotika - produkty bakterií
Zlatý grál všeho bakteriálního snažení představují pro hostitele postbiotika. Stejně jako jiné živé organismy, také bakterie nejenže různé druhy látek přijímá, ale také produkuje. Tyto produkty prospěšných mikroorganismů se označují souhrnně jako postbiotika. A právě to jsou látky, které ve výsledku prospívají tělu, v němž mikroby žijí. Najdete je ve všech kvašených produktech, v různé kvalitě, množství i poměru.
Mikroorganismy často produkují nebo získávají z potravy látky, které by jinak hostitel nebyl schopen získat. Zpravidla to dělají tak, že spotřebují látky složité a přemění je na jednodušší a tzv. biologicky aktivní, tedy využitelné pro tělo hostitele.
A co s tím?
Každý živočišný druh má trávicí trakt uzpůsobený pro něj typickému složení potravy tak, aby byl jeho střevní mikrobiom stabilní a odolný. Zdravý jedinec si v případě rychlého jednorázového výkyvu v rovnováze mikrobioty (tzv. dysbiózy) dokáže poradit sám během několika dní. Oslabení organismu, nemoc nebo léčba antibiotiky však mohou ve střevě způsobit dlouhodobou nerovnováhu.
V případě dlouhodobějšího rázu střevní nerovnováhy, nebo pokud chceme stabilizaci osídlení střeva urychlit, je účelné podpořit léčbu pacienta doplněním pre-, pro- nebo postbiotik, případně jejich kombinací.
Zdroje:
Hollman P. et Katan M.B. Absorption, metabolism and health effects of dietary flavonoids in man. Biomedicine and Pharmacotherapy 1997;51:305-310
Lee H.C., Jenner A.M., Low C.S. et al. Effect of tea phenolics and their aromatic fecal bacterial metabolites on intestinal microbiota. Res Microbiol 2006;157:876-884
Wernimont S.M., Radosevich J., Jackson M.I., Ephraim E., Badri D.V., MacLeay J.M., Jewell D.E.,et Suchodolski J. The Effects of Nutrition on the Gastrointestinal Microbiome of Cats and Dogs: Impact on Health and Disease. Frontiers in Microbiology 2020, 11
Vlková E., Neužil Bunešová V., Killer J. Probiotika, probiotika, postbiotika a jiná -biotika. Výživa a potraviny 2021, 3
Żolkiewicz J., Marzec A., Ruszczynski M. et Feleszko W. Postbiotics—A Step Beyond Pre- and Probiotics. Nutrients 2020, 12(8)