Průjem je jedním z nejčastějších zdravotních problémů psů i koček. Nejohroženější skupinou jsou mláďata, chronicky nemocní jedinci a starší zvířata. Tyto skupiny totiž mohou mít nevyvinutý nebo narušený střevní mikrobiom.
Pro mláďata před odstavem představuje průjem vždy vážný problém, protože jsou náchylná na dehydrataci a nedostatek živin. Prevence těchto komplikací je tedy ideální způsob, jak chránit vašeho nového člena rodiny a ušetřit mu případně zbytečné trápení.
U štěňat a koťat kolem 7. týdne stáří dochází v krvi k ubývání mateřských protilátek a začíná se formovat vlastní imunitní střevní systém. Jednou z částí tohoto systému je střevní mikrobiom. Jedná se o společenstvo střevních mikroorganismů, které napomáhá trávení vlákniny, osidluje střevní sliznici, a tím brání usazení škodlivých mikroorganismů. Produkuje také antimikrobiální látky a poskytuje energii střevním buňkám. Vlastní organismus tyto prospěšné bakterie toleruje, nebojuje proti nim, nechává je ve svých útrobách žít a umožňuje jim jejich rozmnožování.
Protože vývoj tohoto důležitého ekosystému ve střevech trvá několik týdnů až měsíců, nejsou mláďata v tomto období schopna dostatečně bojovat proti patogenním mikroorganismům. Pokud je toto prospěšné střevní společenstvo mikroorganismů narušováno vnějšími vlivy, například léky, stresem nebo špatnou výživou, může docházet k průjmům způsobených tzv. dysbiózou. A to nejen u mláďat, ale i u dospělých jedinců. Rozvoj dysbiózy znamená, že ve střevním mikrobiomu „převzaly moc“ škodlivé bakterie nad prospěšnými. Vlivem zničení prospěšných bakterií pak dochází i k ubývání tvorby antimikrobiálních látek, a tím vzniká prostor pro usídlení škodlivých bakterií na střevní sliznici. Ty se zde začnou rozmnožovat a způsobují poškození střevní sliznice. Obranné imunitní mechanismy těla pak musí zahájit vlastní boj proti těmto škodlivým bakteriím. Průjem je pak reakce těla na vzniklou situaci. Organismus se snaží odstranit škodliviny ze střeva, bojuje zánětem, zrychlenou peristaltikou a zvýšeným množstvím vody.
Co všechno může ohrožovat střevní mikrobiom?
Vlivů ovlivňujících vitální střevní mikrobiom může být celá řada. Pro potřeby článku jsme si je rozdělili do 7 základní příčin:
- Virové nebo bakteriální infekce
- Parazitární původci
- Výživové chyby
- Stresové faktory
- Léčiva
- Otravy
- Jiná onemocnění
1. Virové nebo bakteriální infekce
U štěňat mezi nebezpečné původce infekčních průjmových onemocnění patří parvoviróza, psinka, leptospiróza, mírnější průběh mívá coronaviróza. Nejvhodnější prevencí proti těmto nebezpečným nemocem je včasná vakcinace, právě v období poklesu mateřských protilátek. U koťat se mezi průjmová onemocnění řadí panleokopenie, proti které lze také vakcinovat, a kočičí koronaviroza (FECV), která mívá mírnější průběh. Bohužel ale existuje varianta zmutovaného koronaviru (FIPV), který napadá buňky celého těla a působí smrtelné onemocnění pod názvem infekční peritonitida koček (FIP). V dnešní době strachu z COVID-19 je důležité mít na paměti, že psí a kočičí koronaviry nesouvisejí s tímto onemocněním člověka a žádné z uvedených původců nejsou přenosné na člověka.
Z bakteriálních původců průjmu jsou u psů a koček nejvíce nebezpečné Salmonely sp., patogenní typy Escheria coli a Clostridium perfringens.
2. Parazitární původci
Vzhledem k tomu, že střevní mikrobiom štěňat i koťat je nedostatečný, doporučuje se odčervování v období již před první vakcinací, ve 14 denních intervalech. Tabletky na odčervení většinou obsahují chemické látky, které působí jen na určitý druh parazitů, u štěňat a koťat hlavně na škrkavky. Pro dospělce pak bývají odčervovací léky doplněny proti tasemnicím a měchovcům.
Výskyt mírných průjmů, hlavně u štěňat, může být také vyvolán prvoky. Ve veterinárních ordinacích jsou nejvíce diagnostikovány prvoci rodu Giardie duodenallis, Cystoisospora spp., Hammondia spp. a Toxoplasma gondii. Při výskytu průjmů spojených s tímto parazitem pak nestačí pouze jednorázová odčervovací tabletka, ale zvířeti jsou předepsány speciální antibiotika, která užívá minimálně 5 dní. Pokud bylo u vašeho zvířete diagnostikováno některé z výše uvedených parazitárních onemocnění a byla provedena cílená léčba, doporučuje se na podporu léčby nasadit přípravky, které napomáhají obnově správné funkce trávicího aparátu a přispívají k obnově a posílení střevního mikrobiomu. V průběhu léčby antibiotiky je možné používat postbiotika, protože nejsou vůči těmto léčivům citlivá. Po ukončení léčby antibiotiky má poté smysl nasadit i prebiotika a probiotika.
V posledních letech se začínají objevovat případy, kdy dříve účinná léčiva (antiparazitika), dnes již nefungují. Tato situaci se nazývá léková rezistence. Místo preventivního podávání odčervovacích tablet je nejlepší prevencí před vznikem lékové rezistence vyšetření zvířecího trusu ve specializovaných veterinárních laboratořích. Podle výsledku se poté provede odčervení antiparazitárním lékem, který je na zjištěný druh parazita nejúčinnější. Tímto způsobem se lze vyhnout použití chemického léku, který není třeba podávat. Zní to překvapivě, ale výsledky koprologických vyšetření trusu dospělých zvířat mohou být i několik let negativní, tudíž není nutné utrácet za odčervovací tabletky vůbec, a zbytečně tak nebudete zatěžovat organismus zvířete chemickými léky.
3. Výživové přešlapy
Dalším rizikovým faktorem, který může negativně ovlivnit střevní mikrobiom a způsobit průjem, je změna krmení. A to jak v období přechodu z mléčné stravy na pevnou, tak při změně způsobu krmení (granule vs. barfování). Pokud jsou tyto změny provedeny příliš rychle, bývá průjem také často způsoben dysbiózou. Pokud se tedy chystáte na změnu krmení, je třeba postupně ubírat množství původního krmiva a nahrazovat ho novým typem. Tato změna by měla trvat minimálně 1 týden. Pro zvýšení odolnosti trávicího traktu je dobré při změně krmení podpořit střevní mikrobiom doplňkem stravy v podobě probiotik (prospěšné bakterie), prebiotik (FOS neboli fruktooligosacharidy; MOS neboli manooligosacharidy; inulin; psyllium ) a postbiotik (SCFA nebo-li mastné kyseliny s krátkým řetězcem, butyrát) .
Pokud zvíře není krmeno kompletní granulovanou směsí, ale dopřáváte mu vařenou nebo syrovou stravu, je nutné dát si pozor na zařazení některých krmných surovin do jídelníčku. Jedná se hlavně o vnitřnosti, které mohou mít projímavé účinky: játra, slezinu, vemeno, plíce. Tyto složky potravy mohou být také součásti masových konzerv nebo se prodávají ve formě sušených pamlsků.
Projímavé účinky má také hořčík. Buďte tedy opatrní při podávání nutričních doplňků pro nervový systém (nervozita, separační úzkost), jichž je běžnou součástí.
4. Stresové faktory
Dalším faktorem, který může způsobit průjem u mláďat i dospělých jedinců, je stres. Vlivem stresových hormonů dochází k oslabení imunitního systému, a tím může dojít k tvorbě zánětů na střevní sliznici. Za velké stresové faktory jsou považovány některé z sledujících životních situací zvířete:
- změna chovatele,
- nemoc, úraz
- nedostatek vody nebo krmiva
- přehřátí organismu v letních parných dnech nebo v zimě podchlazení;
- dlouhodobá přeprava bez dostatku pitné vody,
- pobyty v psích či kočičích hotelech,
- nadměrná fyzická zátěž u netrénovaného jedince
Na pomoc v prevenci průjmů v těchto životních situacích zvířete je také vhodné podávat produkty s kombinací probiotik, prebiotik i postbiotik. Všechna tato tři „biotika“ slouží pro podporu zdravého střevního mikrobiomu. Zvláště postbiotika působí ve střevě ihned po podání jako antimikrobiální látka. Jedná se o stejnou antimikrobiální látku, kterou produkují ve střevě prospěšné (probiotické) bakterie.
5. Léčiva
K narušení střevní mikrobioty může dojít také u zvířat, která užívají z důvodu nemoci léky (např. na potlačení alergie, antibiotika, proti bolestem). Pokud chcete těmto jedincům podávat produkty na podporu správné funkce střevní mikrobioty (probiotika, prebiotika, postbiotika), je vhodné se poradit s vaším veterinárním lékařem. Některá onemocnění mohou mít totiž omezení pro užívání těchto produktů.
6. Otravy
Otravy zvířat jsou postrachem každého chovatele, protože doba od pozření jedovaté látky do výskytu prvních příznaků může být několik minut, ale také několik hodin nebo dnů. Často si chovatel ani není vědom toho, že jeho zvíře požralo něco nepatřičného.
Pokud chovatel zaznamená, že zvíře snědlo jedovatou látku, je třeba neprodleně kontaktovat telefonicky veterináře a poradit se o možnosti, zda a jak vyvolat u zvířete zvracení, aby se co nejúčinněji zabránilo vstřebání toxické látky. Zvracení vyvolávejte nejdéle dvě hodiny po pozření podezřelé látky. Pozor, u některých pozřených jedovatých látek, jako například žíraviny, se nesmí zvracení vyvolávat!.
Přehledný návod pro poskytnutí první pomoci v případě otrav zvířete najdete také na webových stránkách: https://cit.vfu.cz/vettox/list.php?art=7&cat=11&lng=cz¨
Po zvládnutí krizové situace, ustálení zdravotního stavu zvířete a po poradě s veterinárním lékařem je také možné v době rekonvalescence podávat produkty s probiotickým, prebiotickým či postbiotickým účinkem na obnovení a stabilizaci střevního mikrobiomu.
7. Průjem jako následek nemocí
Velmi obsáhlou kategorií původců způsobující průjmy jsou různé nemoci jater, žaludku, slinivky nebo autoimunitní onemocnění střev apod. V několika řádcích nelze popsat všechny choroby, kterých se to týká. Spíše tedy poukážeme, jak odlišit „běžný“ průjem od toho „vážného“.
Již v úvodu jsme zmínili, že průjem u štěňat či koťat před odstavem je vždy rizikový, a to kvůli jejich náchylnosti k dehydrataci a nedostatku živin. V případě průjmu u mláďat je proto nutné se neprodleně poradit s veterinárním lékařem.
Kdy zajít k veterináři:
Pokud průjem:
- trvá déle než 24 hodin po nasazení diety a podpůrných preparátů proti průjmu
- doprovází opakované zvracení
- je s příměsí krve. I v případě, že zjistíte černou barvu stolice (může se jednak o příznak krvácení v trávicím traktu)
- vyvolá u zvířete apatii, nechutenství, zrychlené dýchání, a pokud zvíře nepřijímá žádnou vodu
- se opakuje během několika dní;
- se vyskytuje ojediněle, ale zvíře hůře žere;
- není jediným klinickým příznakem, ale zvíře má i v očích žluté bělmo nebo má nažloutlé sliznice v tlamě
- u zvířete způsobí během 24 hodin zhoršení zdravotního stavu (apatie, horečka, bolesti břicha, dehydratace)
Domácí léčba průjmu:
- Zajistíme 12 hodinovou hladovku, u štěňat pouze 6 hodinovou. Během této doby i potom zajistíme dostatečný přísun tekutin – voda nesmí být studená.Lze také podávat neperlivé minerální vody nebo speciální vitamino - minerální rehydratační nápoje (ENERBIOTIC, APTUS ATTAPECTIN). Pokud má pes velkou žízeň, podáváme tekutiny v malých dávkách a častěji. V době výskytu průjmu je třeba dostatečně kontrolovat, zda zvíře tekutiny přijímá!
- Pokud zvíře nezvrací, podáme detoxikační střevní adsorbenty - ty ve střevě na sebe navážou toxické látky, které pak organismus odvádí ze střeva, a tím brání jejich vstřebávání. Např. bentonit, gely na bázi křemíku (EnteroZOO), kaolin (NUTRADIGEST), diosmectit (SMECTA), živočišné aktivní uhlí (CARBO MEDICINALIS - tady pozor! Zbarvuje trus do černa, což může skrýt výskyt krve v trusu). Adsorbenty nepodáváme dlouhodobě, protože mohou snižovat vstřebávání minerálních látek.
- pro podporu správné funkce střevního mikrobiomu
– dodáme vlákninu (prebiotika) - podporuje a reguluje peristaltiku a správnou funkci střev, reguluje konzistenci stolice, dodává energii probiotickým bakteriím ENERBIOTIC, NUTRADIGEST;
– podáváme produkty s probiotickými bakteriemi PRECISION MICROBES, NUTRADIGEST, NUTRAFLORA, CANIFELOX GASTRO DOG;
– dodáme postbiotika - jsou to metabolity probiotických bakterií s antimikrobiálním účinkem, takže ve střevě mají okamžitý účinek - PRECISION MICROBES, nebo BUTYRÁT;
– doplníme vitaminy skupiny B - jsou důležité pro správnou funkci střevní sliznice, PIVOVARSKÉ KVASNICE, CANIFELOX GASTRO DOG, CANIFELOX GASTRO CAT; B- KOMPLEX TABLETY,
Zdroje:
1) Grześkowiak L, Akihito Endo, Shea Beasley,Seppo Salminen : Microbiota and probiotics in canine and feline welfare https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7111060/
2) Meriam N. Saleh Feline Giardia: Transmission, Diagnosis, and Treatment https://todaysveterinarypractice.com/parasitology/feline-giardia-transmission-diagnosis-and-treatment
3) Ryan Llera, BSc, DVM; Krista Williams, BSc, DVM; Ernest Ward, MVDr, Průjem u psů: https://vcahospitals.com/know-your-pet/diarrhea-in-dogs
4) Papoušková A;Masaříková M.;Rychlík I;Čížek A: Vybrané kapitoly z veterinánrní bakteriologie ; Obecná bakteriologie I
5) The most Common Cause of Diarrhea in Dogs& How to Stop It https://www.nurvc.com/site/blog/2021/08/15/diarrhea-in-dogs
6) Weir M, Ward, E, Stress Colitis Dogs https://vcahospitals.com/know-your-pet/colitis-in-dogs
7) Sarah M. Schmid Hold That Steroid! Diet Trials for Chronic Enteropathy https://todaysveterinarypractice.com/nutrition/diet-trials-for-chronic-enteropathy/
8) web: Veterinární toxikologická databáze; Otrava zvířete – rady pro veřejnost, první pomoc https://cit.vfu.cz/vettox/list.php?art=7&cat=11&lng=cz
prvoků i dalších mikroorganismů, které žijí ve střevě zvířeteve vzájemné symbióze. Trávicí trakt živočicha umožňuje těmto mikroorganismům vlastní existenci, na oplátku tyto mikroorganismy zase pomáhají organismu zvířete trávit těžko stravitelnou vlákninu, udržovat optimální pH střevního obsahu, stimulovat střevní imunitní systém a také vyrábět speciální látky s protizánětlivými účinky, které se podílí na „opravě“ střevní sliznice při zánětu. Tyto mikroorganismy jsou označovány jako prospěšné bakterie nebo také probiotika. Látky, které vyrábí, se označují jako postbiotika.